Při výcviku psa je třeba, aby jeho majitel sledoval "psí stanoviska" a dodržoval "psí zásady". Protože jen člověk nemůže od psa něco očekávat. Je také třeba, aby pes něco očekával od svého majitele.
Pes potřebuje dobré základy výchovy. Pro lidi ovšem znamená výchova něco docela jiného než pro psy. My lidé můžeme se psem žít, když:
• nás ani okolí neznepokojuje,
• pro veřejnost není ničím nebezpečný,
• nenarážíme na nic negativního v žádném směru,
• každodenní život probíhá bez problémů.Pochopitelně se vyskytují ještě další okolnosti, kterým se pes žijící se člověkem musí přizpůsobit. Každý majitel psa určitě musí dbát na dodržování toho, co pes musí a co v žádném případě nesmí.
Ovšem také pes má svá práva a jeho možnosti nejsou neomezené. Pro psa je mimořádně důležité, aby:
• žil v určité sociální skupině, v níž bude plnohodnotným členem,
• se mu dostávalo odpovídajícího ošetření,
• měl dostatek možnosti běhat, hrát si a stýkat se s přiměřenou společností.Když to všechno dohromady sečteme a podtrhneme, dojdeme nakonec k závěru, že je především na nás lidech, abychom si psa přizpůsobili a věděli, co od něj můžeme očekávat. Tak se vyhneme nezbytným nedorozuměním. Ovšem i na psa má výcvik svou cenu. Když se stane právoplatným členem skupiny lidí a psů a současně je dostatečně zaměstnán, je mnohem šťastnější a také zdravější.
K dosažení rychlých úspěchů při výcviku si musíte již od samého počátku vypracovat hrubý plán výcviku. Ten potom můžete během cvičení doplňovat a zlepšovat. Plán výcviku představuje základ rozvrhu a při prvních korcích jej můžete obměňovat, ale musíte mít neustále na zřeteli jasný - i když ne ustrnulý - cíl výcviku.
Při přípravě cvičení potřebujete mít určité pomůcky.
• postavte si svůj cvičební plán tak, abyste zpočátku potřebovali co nejméně pomůcek,
• také je lepší nemít žádné pomocníky, i když se později bez nich neobejdete,
• nesmíte pominout žádný výcvikový úkon,
• psovi musíte nejdříve objasnit, co od něj požadujete, a to tak, abyste se pokud možno obešli bez pomůcek a donucování.
Velmi důležité pro psa je opakování. Uvědomte si, že výcvik psa musí být ve všech aspektech vyrovnaný a plynulý - ne řada nesouvislých cviků - a musí se řídit přesně odpovídajícími signály. Určitému povelu se pes učí na celý život, takže je zapotřebí mnoha tisíc opakování, aby si jej dokonale osvojil. Cvičení musí probíhat za všech možných okolností a obtíží, s nimiž se pes může později setkat. Vše musí být jasné a důkladně nacvičené, aby pes byl později schopen kdykoli toto cvičení opakovat. Cvičte se psem i ve měste mezi lidmi, na vycházkách, v bytě, třeba i ve vlaku, prostě všude, kde máte možnost. Když už psa určitému cvičku naučíte, nikdy nesmíte použít daný signál za okolností, kdy jej pes nemůže splnit.
Taková spousta opakování není přehnaná. Odborné studie prokazují, že pravidelné a časté opakování a cvičení je nutné k tomu, aby si pes daný cvik dokonale zapamatoval a osvojil. Ostatně učení u lidí není nic jiného. Pochopitelně, že máte-li zvládnout cvičení se psem, je zapotřebí ještě mnohem častějšího opakování.
Přirozeně musíte i od mladého psa vyžadovat poslušnost. Vybírejte si však okamžiky, kdy vaše povely odpovídají situaci. Necvičte příliš dlouho bez přestávky, aby se pes neunavil, a pokračujte vždy ve vhodné chvíli!
Při výcviku se často využívá tzv. podmíněný reflex. To znamená, že pochvala a odměna posiluje určité vztahy a jsou silnější než negativní odpovědi. Dobře načasování při uplatnění těchto posilujících faktorů je při cvičení psa základním předpokladem úspěchu! Pokud chcete psa odměnit za dobré chování, musí odměna následovat hned v příští sekundě. Podobně chcete-li užít nějaký trest, nesmíte ho odkládat.
Toto načasování nakonec umožní vytvořit druhý vztah, tzv. klasické podmínění. Tady už nejde o odměnu a trest, ale o situaci, kdy dva podněty následují po sobě - například hlas zvonku a podávání potravy.
Při tomto postupu se může vytvořit nacvičené spojení mezi emocí a reflexem neovlivnitelným vůlí, například vylučování slin před jídlem